|
Ferraty v Raxu
Prázdninové svátky nám letos krásně prodloužily víkend, rozhodli jsme se toho využít a vyrazit za nějakým tím dobrodružstvím. Volba padla na oblast Raxalpe, kde se začínají zvedat Rakouské Alpy. Lokalita leží kousek za Vídní, z Hradce Králové cca 6 hodin s využitím dálnic. Možnost přespání je na tábořišti v Kaiserbrunnu, jedná se o parkoviště s místem pro stany, s WC a s tekoucí pitnou vodou. Vše je k dispozici zadarmo, proto zde také bývá dost tlačenice. Jedním z důvodu našeho výběru byla i rozmanitost cest v této oblasti. Najdete zde hodně lehkých a středně těžkých cest. Náš plán byl následující: V pátek v noci odjezd, tři výstupy a v pondělí na noc návrat zpět. V půl druhé v noci jsme tedy nasedli do auta a vyrazili. Cesta je velmi jednoduchá, přes Brno do Vídně a za ní sjet na Gloggnitz směr Hirschwang a do Kaiserbrunnu. Naším prvním cílem byla středně těžká ferata Alpenvereinsweg, průvodce sliboval nejkrásnější pohled na údolí Höllenalu. Kousek za Kaiserbrunnem jsme zaparkovali, posilnili se na cestu a vyrazili. Tato cesta není pro průměrného turistu nijak náročná, dala by se zvládnout i bez ferratového úvazku, každopádně doporučuji jej použít, protože čert nikdy nespí. Navíc se okolo Vás budou otevírat pohledy, u kterých neodoláte je nezvěčnit a při focení přijdou volné ruce jistě vhod. Cesta začíná železnými schody a zhruba hodinovou chůzí po dně údolí, které projdete až na protilehlý konec. Tam přijde nejprve několik desítek metrů prudkého stoupání a poté první ferratový prvek – žebřík. Sada čtyř žebříků Vám pomůže překonat skalní schod, poté jdete zase po klasických horských cestičkách místy zajištěných lany, občas narazíte na kramli, stup, či malý žebřík. Po několika hodinách Vás cesta zavede až na Höllentalskou vyhlídku, ze které je skutečně nádherný výhled. Naše cesta pokračovala k chatě Ottohaus, kde jsme doplnili energii, která nám chyběla z probdělé noci. Od chaty jsme ještě vystoupili na Jakobskögel 1746m a pak následoval sestup, který vedl po hřebeni masivu, který jsme měli při výstupu po levé ruce. Návrat byl místy velmi nepříjemný, cesta byla vysypána drobnými kamínky, které ve strmějších fázích klouzaly.
Ferrata: Alpenvereinssteig KS3-A, celkové převýšení ferraty 640m Mapa: 1:50000, WK 022 Celkový čas: 5,5 – 6 hod. Možno navštívit: Höllentalaussicht, 1620m; Ottohaus (1644m); Jakobskögel (1746)
Druhý den jsme přitvrdili a vybrali těžkou cestu Hans-von-Haid-Staig, která vede na KOPEC. Zde si přijdou na své i horolezci, protože ve zdejších plotnách vedou vícedélkové lehké a velmi dobře zajištěné cesty, o kterých budete mít také k dispozici článek. My se však zaměříme na zajištěnou cestu, ke které se dostanete opět kombinací lesních cest a suťovišť od CHATY. Nástup do této ferraty je zajištěn ocelovým lanem a není nijak náročný, ale po jeho přelezení se naskýtá překrásný výhled na další části cesty, která vede kousek po žebříku a pokračuje plotnou, která Vás vyvede do výšky zhruba 50m. Následuje střídání lehkých pasáží s těžkými. Cesta je poměrně exponovaná a končí cca 1700 m.n.m. Odtamtud je to již co by kamenem dohodil na vrchol. Z něj můžete sestoupit několika cestami, my vybrali tu přes chatu. Doplnění vitamínů rozpustných v pivu byl součástí taktiky každého výletu. Tato cesta je velice oblíbená, takže počítejte s tlačenicí, která se ovšem dá při troše solidarity zvládnout, ale určitě nepodceňte bezpečnost.
Ferrata: Hans-von-Haid-Steig KS4/5-A, celkové převýšení ferraty 450m Mapa: 1:50000, WK 022 Celkový čas: 4,5 – 5 hod. Možno navštívit: Preinerwand, 1783m; Seehütte (1644m)
Třetí a poslední cesta vedla na Predigstuhl. Cíl cesty: Ferrata Bismarcksteig. Nejprve se konal nástup na chatu Karl-Ludwig-Haus. Nelekněte se, vede přes pastvinu, kde se volně pasou krávy. Ale ani si Vás nevšimnou. K chatě lze vystoupit několika cestami, my zvolili výstup pře lehounkou ferratu. Od chaty bylo nutné kousek sestoupit ke skalnímu masivu, přes který traverzovala naše cílová ferrata. Bohužel počasí nám moc nepřálo a nahoře u chaty se zatáhlo, proto jsme zvolili jednodušší sestupovou cestu a k ferratě se nedostali. I přesto jsme se mohli kochat nádherným výhledem.
Ferrata: Bismarksteig KS3-A, většinou exponované Mapa: 1:50000, WK 022 Celkový čas: 4 hod. Celkový dojem – výlet, který stojí za to, rozhodně nepodceňte bezpečnost. Pořádné pohory, sedací a prsní úvazek, ferratovou brzdu a helmu rozhodně s sebou. Občas nějaký ten kamínek proletí a je zbytečné si kazit dojem z výletu kvůli rozbité hlavě. Rukavice jsme měli s sebou, ale nepoužili jsme je. Všechna lana byla poměrně nová a neroztřepená. Doporučuji s sebou do batůžku mapu, orientace není nijak složitá, ale místy se prolíná více cest. Pokud se rozhodnete jet, rozhodně nebudete litovat. Oblast se nenachází nijak daleko, díky parkování a nocování, které je možné pořídit zdarma se dokonce jedná i o relativně levný výlet.
|