LEZECKÁ STĚNA HRADEC KRÁLOVÉ

Z vlastní zkušenosti vím, že je velmi náročné nalézt v pro mě nové oblasti pěkné cesty,tj. vcelku dobře zajištěné,bez velké šance na zrakvení. Já mám to štěstí, že můj táta je horolezec a hlavně mám trpělivého,zkušeného učitele a parťáka,kteří mě pomohli s výběrem cest pro lezení na prvním konci lana. Ale mám kamarády z Jizerských hor,kteří začínali bez této pomoci a všechno si museli zjišťovat sami a to se nejedná jen o výběr cest,ale o všechny věci s lezením související jako je jištění spolulezce a zakládání jištění-tedy v případě písku-smyček.
Zpočátku jsem lezla všechno na druhým z nedostatku lezecké techniky,zkušenosti,odvahy a jelikož mě to takhle naplňovalo.Postupem času jsem chtěla zkusit lezení na prvním konci lana.Tak,jak mi prezident říkal,že VII. na druhým vyleze každý blbec. Po několika cestách jsem zjistila,že můj prožitek z lezení je mnohem silnější,protože se soustředím pouze na lezení,důsledkem čehož je,že lezu lépe,připadám si svobodnější,samostatnější a šťastnější na vrcholu. Moje začátky jsou spojené s Prachovskými skalami,proto bych Vám ráda doporučila cesty, o kterých si myslím,že jsou vhodné pro začínající lezce,tím chci říci,že nejsou lehké,ale relativně dobře zajištěné. Popis cesty a skálu je nutné si nalézt v průvodci Prachovských skal.
Přeji Vám hodně radosti z lezení a připojuji mé oblíbené motto Lynn Hillové: “Nejde o to, jakou obtížnost lezeme, ale jak jí lezeme“. Velký dík mému parťákovi Zdeňkovi Koťátkovi ml. za pomoc při výběru cest.