Podzim v Paklenici

Podzim v Paklenici

 

Na přelomu září a října 2022 (odjezd 27.9. večer, ráno ve Starigradu, návrat 2.10.) byla naplánována výprava do chorvatské Paklenice, ikonické lokality skalního lezení.

Vyrazilo nás devět, z toho dvě lezkyně, dvě nelezkyně, čtyři lezci a jeden pes, jmenovitě (abecedně) Andrea, Dan, Eva, Michal Ch., Michal K., Nina, Olda, Petra, Radka. Zasvěcení asi poznají, o koho konkrétně se jedná.

Zatímco se lezecká sekce zaobírala především dennodenní dřinou v kamenných výšinách, sekce nelezecká zachraňovala kolektivní renomé navýsost kultivovanou činností.

 

1. den: sportovky v paklenickém kaňonu

Na výběr jsou tu stovky cest v celé škále délek a náročností. Papírové hodnocení obtížnosti sportovek je někdy ošidné, a to jako kdekoli jinde. Od časů prvotního namontování fixního jištění nutně zapracuje přirozená eroze, tu a tam už může být dávný chyt nebo stup proměněn k horšímu. Velmi populární snadné „čurdy“ jsou olezením vyleštěné, však to známe. Osobně si k papírovým hodnocením uváděným v průvodcích radši předem přihodím jeden stupeň navíc, a když to bylo zbytečné, tím líp.

 

2. den: vícedélky

Lezli jsme ve dvou samostatných skupinách.

Veliki Vitrenik (sic!) nabízí krásnou a poměrně snadnou vícedélkovou cestu. Není ale ani zdaleka tak lehká, jak by se mohlo mylně jevit ze zjednodušujících náčrtků v průvodcích! Už nástup do cesty by mohl zaskočit. Výška s sebou nese impozantní výhledy do dalekého okolí i hluboko pod nohy.

V závěrečné fázi větrníkové vícedélky jsme rozhodli, že ušetříme čas pomocí malinko volnějšího výkladu oficiálních pravidel metodiky, přičemž role zkušebního chrousta připadne mně, jelikož jsem nejstarší, takže mě podle názoru kamarádů nebude škoda, což byl sice úsudek poněkud drsného ražení, nicméně z praktického hlediska správný, takže jsem nereptal a vykročil kupředu vstříc neznámému osudu. (Čtenář snad odpustí malou nadsázku.)

V přilehlém okolí jsou další vícedélkové cesty, podstatně obtížnější, na dvě z nich pak ještě v tentýž den došlo.

Od vyšších partií skal byli k vidění kamzíci, kteří si od nás opatrně udržovali bezpečnou útěkovou vzdálenost.

 

3. den: sportovky

Tady platí všecko psané výše k prvnímu dni, lezli jsme však v jiných sektorech. Opět jsme si některé cesty vytáhli na prvním konci, některé vylezli stylem top rope. Jednu krátkou cestu jsme částečně vymysleli, její spodní stěnku zdolali po svém a udělali si tak ze čtyřky fajnovou šestku, možná šest plus.

 

4. den: vícedélková cesta Nosorog

Úžasná vícedélka. Opět na dvě party. Vysoko ve stěně nás zastihla prudká dešťová přeháňka, meteorology samozřejmě nepředvídaná, ale takovou drobnou zápletku nelze s jistotou vyloučit nikdy. Ještě před závěrečným slaněním vykouklo sluníčko a dole už jsme byli dávno suší. Přiložená fotodokumentace koneckonců ukazuje, že jsme cestu absolvovali doslova s prstem v nose. Nechyběla ani simulovaně „dramatická“ vložka jen tak pro (přiloženou) fotku.

U nástupu našla Ráďa karabinu, na druhé straně po slanění ještě kyblík a Péťa taky karabinu. Mohou být stylovější suvenýry? Jejich praktické použití bych ale nedoporučoval, když se neví, co se s tím materiálem dělo.

 

Závěrem

Snad ani není nutné říkat, že skalní lezení v jadranském přímoří je krásným zážitkem. V Paklenici se prolíná geologické stáří úchvatného kaňonu s moderní technikou a zázemím, včetně možnosti zaparkovat auto přímo v národním parku. Vstup a parkování jsou placené, cena je únosná a přiměřená.

Svérázný přídech těmto místům dodávají 400 metrů vysoké stěny a rachotící vodopády Velké Paklenice. Pamětníky okouzlují jména Winnetou a Old Shatterhand, o nichž zde byly natočeny kdysi slavné filmy podle románů německého spisovatele Karla Maye. K detailům odkazuji na internet.

 

Doma mě přivítal manželčin striktní rozkaz k okamžitému předání údajně špinavých smradlavých svršků i spodků pračce a těla očistnému procesu ve sprše. Horká kulajda pak dala na tohle ponížení zapomenout.

 

Ještě jednou děkuji za milou společnost v prima sestavě a Michalovi Ch. extra za přizvání obstarožního pardála do výpravy.

 

Olda